http://zakladnizdravi.cz/glykemicky-index-potravin

http://www.fitnesstv.cz/dietni-jidelnicky

Tohle je vyloženě nový sociologický jev.
Lidé asi přestávají věřit pomalu všemu.

Institucím se prostě nevěří všeobecně. Nečasově vládě nakonec věřil jenom každý desátý občan, Senátu a Sněmovně většinou každý pátý. Jen výjimečně nějakému politikovi důvěřuje víc než polovina lidí. Za posledních jedenáct let se u nás vystřídalo jedenáct vlád s devíti premiéry. Teď už jich bude tucet a premiér se bude moci označit za jubilejního desátého. O vládní a potažmo politické stabilitě to rozhodně nesvědčí. Výsledky vládnutí podle toho vypadají.
Sociologové považují za předpoklad národní i osobní integrity funkčnost společenského a politického systému. Pro občana je to na prvém místě funkčnost státní správy. Ta má k ideálu daleko

Ale to vysvětluje situaci jen zčásti. Lidé si přestali věřit navzájem. Bojí se podvodů a podrazů, které si způsobují i mezi sebou. Nejvíc se cítí ohroženi senioři a handicapovaní. Vytváří se celospolečenská atmosféra nedůvěry.

elitářství - nadřazenecké chování, povýšenost

devíza - heslo, průpoveď, mravní základ

 "Nejčastější chybou partnerů je, že spolu žijí na tzv. bankovní účty. Tak alespoň psychologové označují vztahy, kde spolu partneři zůstávají tak dlouho, dokud mají pocit, že jim vztah dává víc, než kdyby byli sami. Neustále tak přehodnocují své pocity, ptají se sebe samých, zda jim vztah za to opravdu stojí, což velmi výrazně narušuje jejich vnitřní rovnováhu a snáze tak před dlouhodobým vztahem upřednostňují přitažlivější alternativu."

konečně jsem něco našla!! :))  literarky.cz 

"Přepásej svá bedra, vstaň a mluv k nim vše, co ti přikážu. Nelekej se jich, abych tě nezbavil odvahy před nimi. Já totiž dnes udělám z tebe opevněné město...."

Nezapomínám, že Ty tvoříš má slova, Ty vedeš můj jazyk a že s Tebou se nemusím bát.

sporadický - ojedinělý, občasný, zřídka se vyskytující

A teď, když tě mám konečně blízko, tak blízko, že večer když usínám, cítím tvůj dech na mé tváři. Ne, nemohu tě jen tak nechat jít. Nemůžu se tě pustit. A ty mi unikáš. Nepřítomně civíš z okna, když já ti v každém gestu dokazuji svoji neskonalou lásku. Proč to děláš. Proč mě nemiluješ. Proč jsi mě nikdy nemiloval.

Ležíš na mě, cítím tvoji tíhu, klesám pod ní. To jsou jediné momenty, jediné chvíle, když jsi můj. V ten okamžik patříš jenom mně. Vlastním tě a nemusím se ničeho bát. Ale pak, ráno, jako by jsi byl někdo jiný, jako kdyby včerejšek neexistoval a ty se odvracíš, pouštíš mou dlaň a já se cítím osamocená. Cítím, jak se samota dere k mému srdci a panikařím. Ne, nemohu tě jenom tak nechat jít, to nejde.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=3tR5A0gjT-0

zpravy.ihned.cz/svet-blizky-vychod/c1-60476380-japonsko-tokio-metro-zeleny-superhrdina-poradi-cesta-schody-eskalatory-tezka-taska-kocarek

Ve velké části stanic podzemní dráhy v japonské metropoli totiž chybí výtahy i eskalátory. Několik hodin denně tak snáší ze schodů těžké cestovní kufry, kočárky i nákupní tašky starších dam.

Lidé si prý nejprve mysleli, že je "nějaký divný". Po čase ale zjistili, že dělá dobrou věc, chovají se k němu přátelsky a říkají, že je sice divný, ale v pozitivním slova smyslu.