František Nepil - Vlasy

 Je 18:44.

Doufala jsem, že bude méně, abych měla více času hledat nové a nové inspirace. 

Není. A proto přichází ta první, ta kolem sedmé. 

O Františkovi Nepilovi jsem slyšela jen to, že je to český spisovatel. Je to ostuda,o to větší, že jsem z českého jazyka na střední škole měla vždy docela dobré známky. Byl to básník? Napsal něco významného? Radio noc mi představuje jeho povídku, jak mě upozorňuje moderátor - povídku s krátkym a prozaickým názvem Vlasy a já naprosto bez předsudků poslouchám. 

První minuta mě nudí .. je to fejeton. 

V druhé minutě Nepil popisuje učesy a mě napadá...kdyby byl Opil, byly by jeho fejetony zábavnější? Povídání o copech, trvalé a věčném drdolu.."Drdol, drdol, již jako slovo strašně legrační věc", který už nosila slavná (neslavná) Pepina s jedním zubem. Děs běs. 

A přichází minuta třetí. Barva vlasů, no né! ..Nesmyslné vyplýtvávání neobyčejných spojení pro věc naprosto nudnou jako je barva vlasů. A přece jen, najednou, nalézám konečně myšlenku v jeho plácání se v zlatavé a zrzavé a hnědé a černé..

"Dnes je doba pokroku a nejsme si již jisti, zda sestřenici, které jsme v poledne dali sbohem jako brunetě, nepotkáme ve tři hodiny jako zlatovlásku a večer jako zrzavou. Původní barvy byly - zlatá, kaštanová, černá a zrzavá. Dnes je odstínu tolik, že často potkáme zjevení ne nepodobné vodníkovi z Jiráskovy Lucerny. 

                       Barva zlatá byla barva severu. Severské krásavice měli vždy románové vlasy jako zralá sláma, které vlály do větru z paluby rybářské loďky. Byly to vlasy rusalek a víl, vlasy dívek něžných a mírných s modrýma očima, s rukama bílíma jako sníh a hebkýma jako samet. Hrály jistě prim ve společnosti minulých staletí. Vzdyt i okouzelný náš pradědecek nám vymyslel pohádku o zlatovlasce. 

                       Černé vlasy měli zloději, cikáni, Italové a dalmatinci. Černé vlasy dostávají světovlásky, kterým se v šestnácit letech stala světlá barva strašně nesympatickou. Černé vlasy měli také mstitelé z Rodokapsu a nejkrásnější černé vlasy míval každý dědeček, který je dnes plešatý. 

                       Hnědé vlasy mají Slované. Jděte se třeba podívat na nějakého ruského vojáka a počkejte až si posune čapku do čela nebo až jí půjčí klukům, kterých má kolem sebe vždycky dost. Vždy má hnědé vlasy, i když ostříhané.

                       "Zrzi zrzi,  co tě mrzí, ta zrzavá palice!" je uštěpačný popěvek našich školáků. Zrzek, jeje zrzek, pihovaty kluk se strakatyma očima, kápo venkova. ...Dnes je to moderní barva našich dívek a barva pokrokových malířů. Kupříkladu jsem na jedné vystavě viděl zrzavé slunce. U chlapců jsou zrzavé vlasy zvláštností. Normální jsou hnědé, báječné jsou černé."

Co dodat na závěr? Snad se mi to tolik líbí, protože jsem zlatovlasá. Snad se mi to tolik líbí, protože On je černovlasý -  právě jako zloděj (mého srdce) nebo jako Italové, které tolik nenávidím. Snad se mi to tolík líbí, protože mám blízko sebe jedno zrzavé slunce.

Bohužel, fejetony nebudu mít nikdy ráda.