Einsten definoval šílenství jako opakování pořád stejné věci s očekáváním jiného výsledku.
Je děsivé, že minulost dokáže pronásledovat naší přítomnost a my jen bezmocně přihlížíme. Neschopni změnit to, co už se stalo. To je prokletí naší budoucnosti. Čin, který se stal. Každý moment. Každý nádech. To vše jsou obrazy, skutky, prošlé chvíle, které mění naší přítomnost a ovlivňují budoucnost. Tři zakletá slova. Fascinující tajemnost času, kterou nelze překonat. Čas je Bůh a vysmívá se našim tělům, která stárnou, umírají, strachují se. Naše duše je však mnohem křehčí. Nezapomínej, není léku proti bolesti vlastní duše.
Hřích. To děsivé dědictví našich předků. Každý den, myšlenkou, nechám se vybízet k dalšímu a dalšímu valčíku. Ďáble, ty okouzlující tanečníku, svůdníku. Jdi pryč, nedívej se na mne. Odejdi!