německo - země přistěhovalců

Zákon je již třetí krok na cestě k otevírání se, tj. ulehčení integrace cizincům jak nově příchozím, tak v Německu dlouhodobě žijícím. Prvním krokem byla úprava zákona o státním občanství z let 1999/2000. V Německu platí tzv. ius sanguinis (= právo krve) narozdíl od tzv. ius soli (právo země) platného např. ve Francii nebo v USA. Novorozenec získává občanství podle toho, jaké národnosti jsou rodiče. Nezáleží tedy na tom, zda se narodil na území SRN. Podle nového zákona získávají od 1.1.2000 děti narozené neněmeckým rodičům v Německu dvě občanství - německé a občanství rodičů. Nejpozději do 23. roku života se musí rozhodnout pro jedno z nich. To, jak se ale dnes čtyřleté děti budou rozhodovat, se nikdo neodváží odhadovat.

Platí zde totiž tzv. "princip upřednostnění", který se významně dotýká i nás, občanů nové členské země EU. Pouze v případě, kdy pracovní místo neobsadí německý občan či občan jiné staré členské země EU, může být nabídnuto pracovníkovi z nové členské země a až poté přichází řada na osoby z tzv. třetích zemí, tj. těch, které nejsou členy EU.

Nově se zavádí nařízení o vyhoštění (§ 58a zákona o pobytu), které mohou vydat nejvyšší zemské či spolkové úřady, představuje-li daná osoba "reálnou pravděpodobnost ohrožení". Vyhoštěni mohou být ti, jimž se prokáže činnost ve společenství podporujícím terorismus nebo tzv. "duchovní žháři", tj. osoby, které veřejně nabádají k aktivitám, které jsou v rozporu s demokratickými principy. Zákon tak reaguje na reálnou situaci - v Německu totiž existuje množství fundamentalistických spolků, které veřejně hlásají zničení demokracie.

zdroj: http://www.migraceonline.cz/cz/e-knihovna/novy-nemecky-zakon-potvrzuje-ze-je-nemecko-pristehovaleckou-zemi